LESY

Úvodní stránka > Lesy

Před příchodem lidí na území dnešní střední Evropy byla krajina tvořena mozaikou lesů a bezlesí udržovaného činností velkých býložravců. Po vyhubení těchto býložravců lidmi začala území zarůstat lesy. Zachování části otevřené krajiny umožnil příchod pravěkých zemědělců a pastevců. Lesy však byly stále intenzivněji využívány a nástup průmyslu v 18. století vyvolal obavy o jejich existenci. Lesy přitom mají nezastupitelnou funkci v naší krajině. Stabilní lesní ekosystémy zpomalují odtok vody z krajiny, chrání půdu před erozí, ochlazují okolní krajinu, podporují biodiverzitu a disponují i rekreační a estetickou funkcí. Rozsáhlým obnovováním lesů, především v první polovině 20. století, došlo k zásadní změně jejich druhového složení a struktury. Byly zakládány převážně stejnověké smrkové a borové monokultury, které se v současnosti ukazují jako velmi zranitelné vůči působení disturbancí. V současnosti sice dochází k postupné přeměně v hospodaření s cílem lesy druhově a prostorově rozrůznit, nicméně lesy jsou zásadně ovlivňovány projevy změny klimatu, jako je sucho a s ním související šíření škůdců.

Třídy lesů a polopřírodních oblastí dle CORINE Land Cover

Celková výměra lesa dosáhla dle CORINE Land Cover v roce 2018 celkem 2593,0 tis. ha plochy území Česka, a po orné půdě se tak jedná o druhou nejrozsáhlejší třídu krajinného pokryvu na území Česka.

Dle CORINE Land Cover dělíme lesy na jehličnaté, listnaté, smíšené a na přechodová stádia lesa a křovin, přičemž nejpočetnější jsou jehličnaté lesy. Jehličnaté lesy zabírají 59,8 % lesních ploch. Listnaté lesy pokrývají 10,2 % území. Smíšené lesy tvoří druhou největší kategorii lesních ploch a pokrývají 23,1 %. Přechodová stádia lesa a křovin pokrývají 6,9 %.

image-slider-with-thumbnail1.jpeg
image-slider-with-thumbnail1.jpeg
image-slider-with-thumbnail2.jpeg
image-slider-with-thumbnail3.jpeg

Vývoj lesů a polopřírodních oblastí dle CORINE Land Cover

Změny na lesních plochách

Úbytek lesních porostů byl nejvíce patrný mezi lety 1990-2006 v horských oblastech, pahorkatinách či tzv. vnitřních periferiích. Jedná se zejména o oblasti Šumavy a Krkonoš. V období 2000-2006 se nejvíce projevovala vnitřní přeměna struktury lesa. Např. v Jeseníkách obnova původních dřevin. Mezi léty 2006-2012 jsou nejvíce patrné změny na Šumavě, kde byl úbytek lesních porostů způsoben zejména orkánem Kyrill v roce 2007 a kůrovcovou kalamitou. V období let 2012–2018 je patrný nárůst kácení, které je spojené s kůrovcovými kalamitami a to především v Jeseníkách.

image-slider-with-thumbnail1.jpeg
image-slider-with-thumbnail2.jpeg
image-slider-with-thumbnail3.jpeg
image-slider-with-thumbnail4.jpeg
PlayPause
image-slider-with-thumbnail1.jpeg
1990-2000
image-slider-with-thumbnail2.jpeg
2000-2006
image-slider-with-thumbnail3.jpeg
2006-2012
image-slider-with-thumbnail4.jpeg
2012-2018
previous arrow
next arrow

Změna skladby lesa na Šumavě

Lesy na Šumavě byly postiženy kůrovcovými kalamitami, které vznikly jako následek spolupůsobení klimatických vlivů a dlouhodobého lidského hospodaření. Po orkánu Kyrill v roce 2007 napadl polámané stromy lýkožrout smrkový a šířil se smrkovou monokulturou dál, čemuž napomohl i srážkově podprůměrný rok 2008 (stromy, které nemají dostatek vláhy, se hůře brání škůdcům). V následujících letech byly dopady působení kůrovce mnohem vážnější na české než na bavorské straně, kde je jiná lesní skladba s vyšším zastoupením listnáčů, které tvoří šíření kůrovce překážku (změna tmavozelené na světlezelenou barvu).

19902018
  • 1.1.2. Městská nesouvislá zástavba
  • 1.2.1. Průmyslové a obchodní zóny
  • 1.3.3. Staveniště
  • 1.4.2. Zařízení pro sport a rekreaci
  • 2.1.1. Orná půda mimo zavlažovaných ploch
  • 2.3.1. Louky
  • 2.4.2. Komplexní sytémy kultur a parcel
  • 2.4.3. Převážně zemědělská území s příměsí přirozené vegetace
  • P3.1.1. Listnaté lesy
  • 3.1.2. Jehličnaté lesy
  • 3.1.3. Smíšené lesy
  • 3.2.1. Přírodní pastviny
  • 3.2.2. Slatiny a vřesoviště, křovinaté formace
  • 3.2.4. Přechodová stádia lesa a křoviny
  • 4.1.1. Vnitrozemské bažiny
  • 4.1.2. Rašeliniště
  • 5.1.2. Vodní plochy