CORINE Land Cover
Úvodní stránka > Produkty > CORINE Land Cover
CORINE Land Cover (CLC) je mapový produkt krajinného pokryvu a využití území, vytvořený pro území členských a přidružených zemí, které spolupracují s Evropskou Agenturou Životního Prostředí (EEA38 + 1 v současnosti 39 zemí). Jedná se o nejúplnější a nejkonzistentnější zdroj geografických informací o změnách krajinného pokryvu, ke kterým došlo v Evropě během referenčního období 1990–2018. CLC bylo od roku 1990 aktualizováno čtyřikrát, a to v letech 2000, 2006, 2012 a 2018. Časové řady jsou doplněny vrstvami změn, které zdůrazňují změny krajinného pokryvu s nejmenší mapovací jednotkou o ploše 5 ha. Různé mapovací jednotky znamenají, že změnová vrstva má vyšší rozlišení než stavová vrstva. Vzhledem k tomuto rozdílu nelze porovnávat rozdíly mezi dvěma stavovými vrstvami a odpovídající změnovou vrstvou.
CLC obsahuje celkem 44 tříd krajinného pokryvu a využití území, na území Česka se vyskytuje 29 tříd. Většina zemí, včetně Česka, využívá metodu vizuální interpretace satelitních snímků s pomocí referenčních národních dat (letecké snímky, databáze LPIS aj.). Od roku 2012 je databáze CLC součástí panevropské komponenty Služby monitorování území programu Copernicus. Tematická přesnost vrstvy je udávána, okolo 85 % (ISO690).
Třídy
CORINE Land Cover
Metodika
CLC2018 Technical Guidelines
Land Cover Flows
Změnové vrstvy CLC
Třídy CORINE Land Cover
1. Urbanizovaná území
1.1 Městská zástavba
1.1.1 Městská souvislá zástavba
Třída městské souvislé zástavby je v oblastech, kde na povrchu převládá městská zástavba a dopravní infrastruktura. Více než 80% území je pokryto nepropustnými objekty, jako jsou budovy, silnice a plochy s umělým povrchem. Vyjímečně zahrnuje i nelineární oblasti vegetace a holou půdu.
1.1.2 Městská nesouvislá zástavba
Městská nesouvislá zástavba je v oblastech, kde je městská zástavba a dopravní infrastruktura propojená s vegetací a holými povrchy půdy, zaujímá významnější plochy v diskontinuálním prostorovém vzoru. Nepropustné prvky, jako jsou budovy, silnice a oblasti s umělým povrchem, se v této třídě pohybují od 30 % do 80 % pokrytí půdy.
Podrobný popis naleznete zde.
1.2 Průmyslové a obchodní zóny, komunikační síť
1.2.1 Průmyslové nebo obchodní zóny
Budovy, jiné zastavěné území a umělé povrchy (s betonem, asfaltem, tarmacadamem nebo zpevněné jako např. udusaná hlína) zabírající většinu území. Může také obsahovat vegetaci (s největší pravděpodobností trávu) nebo jiné nezpevněné povrchy. Tato třída je přiřazena pro plochy v krajině, které jsou průmyslově nebo komerčně využívány nebo slouží pro zařízení veřejné služby.
Podrobný popis naleznete zde.
1.2.2 Silniční a železniční síť a přilehlé prostory
Dálnice a železnice, včetně přidružených zařízení (čerpací stanice, odpočívadla, náspy, lineární zeleň užší než 100 m). Minimální šířka: 100 m.
Podrobný popis naleznete zde.
1.2.3 Přístavní zóny
Infrastruktura přístavních oblastí (pevnina a vodní plocha), včetně nábřeží, loděnic a přístavů.
Podrobný popis naleznete zde.
1.2.4 Letiště
Zařízení letišť: přistávací dráhy, budovy a související pozemky. Tato třída je na jakémkoli druhu pozemních zařízení, která slouží k vzdušné dopravě.
Podrobný popis naleznete zde.
1.3 Doly, skládky a staveniště
1.3.1 Těžba hornin
Místa povrchové těžby stavebních materiálů (pískovny, lomy) nebo jiných nerostů (povrchové doly). Zahrnuje zatopené důlní jámy.
Podrobný popis naleznete zde.
1.3.2 Skládky
1.3.3 Staveniště
Rozestavěné stavby, výkopy zemin nebo horrnin, zemní práce. Tato třída je v oblastech, kde je krajina ovlivněna lidskou aktivitou.
Podrobný popis naleznete zde.
1.4 Plochy umělé, nezemědělské zeleně
1.4.1 Plochy městské zeleně
Oblastech s vegetací, která je zcela nebo částečně obklopená městskou strukturou. Tato třída používaná pro městskou zeleň, která má obvykle rekreační nebo okrasný charakter a je obvykle přístupná veřejnosti.
Podrobný popis naleznete zde.
1.4.2 Zařízení pro sport a rekreaci
Tato třída je v oblastech využívané pro sportovní, volnočasové a rekreační účely. Kempy, sportovní hřiště, zábavní parky, golfová hřiště, dostihová hřiště atd. Do této třídy patří i upravené parky, které nejsou obklopeny městskými oblastmi.
Podrobný popis naleznete zde.
2. Zemědělské plochy
2.1 Orná půda
2.1.1 Orná půda mimo zavlažovaných ploch
Obdělávané půda závislá na srážkách pro každoroční sklizení nestálých plodin, obvykle v rámci trojpolního hospodářství, včetně nechání pole ležet ladem. Zahrnuta jsou i pole se ojedinělým zavlažováním pomocí dočasných zavlažovacích zařízení na podporu růstu plodin při malých srážkách.
Podrobný popis naleznete zde.
2.1.2 Plochy stále zavlažované
Obdělávané zemědělska půda využívaná pro plodin, které jsou trvale nebo pravidelně zavlažovány, s využitím trvalé zavlažovací infrastruktury (zavlažovací kanály, drenážní síť a další zavlažovací zařízení). Většinu těchto plodin nelze pěstovat bez umělého zásobování vodou. Nezahrnuje ojediněle zavlažovanou půdu.
Podrobný popis naleznete zde.
2.1.3 Rýžová pole
Obdělávaná půda určená pro produkci rýže, skládající se z pravidelně zaplavovaných ploch se zavlažovacími kanály.
Podrobný popis naleznete zde.
2.2 Stálé kultury
2.2.1 Vinice
Plochy osázené vinnou révou, vinice pokrývající více jak 50% povrchu a tvoří většinu krajiného pokryvu v dané oblasti.
Podrobný popis naleznete zde.
2.2.2 Ovocné sady a keře
Pěstební plochy osázené ovocnými stromy a keři určené k produkci ovoce, včetně ořechů. Sady mohou být složeny z jednoho nebo více druhů ovoce, a to i ve spojení s trvale travnatými povrchy.
Podrobný popis naleznete zde.
2.2.3 Olivové porosty
2.3 Pastviny
2.3.1 Louky
Louky a trvalé travní porosty charakterizované zemědělským využitím nebo silnými lidskými disturbancemi. Květinové skladba je ovlivněná travnatým porostem a lidskou činností. Obvykle je tato třída použita pro pastviny nebo pro travnaté louky určené sběr trávy.
Podrobný popis naleznete zde.
2.4 Různorodé zemědělské plochy
2.4.1 Roční kultury přidané ke stálým kulturám
Obdělávané plochy (orná půda) s s trvalými plodinami (ovocné stromy, olivovníky nebo vinná réva) na stejném pozemku.
Podrobný popis naleznete zde.
2.4.2 Komplexní systémy kultur a parcel
Mozaika malých obdělávaných pozemků s různým typem využití – roční plodiny, pastviny nebo trvalé plodiny, případně propletená rozptýlenou zástavbou nebo zahradami.
Podrobný popis naleznete zde.
2.4.3 Převážně zemědělská území s příměsí přirozené vegetace
Převážně zemědělské oblasti zemědělsky obdělávané, proložené významnými přírodními nebo polopřirozenými oblastmi (včetně lesů, keřů, mokřadů, vodních ploch, výchozů minerálů) v mozaikovém vzoru.
Podrobný popis naleznete zde.
2.4.4 Území zemědělskolesnická
3. Lesy a polopřírodní oblasti
3.1 Lesy
3.1.1 Listnaté lesy
Vegetační forma složená převážně ze stromů, včetně keřů, kde převládají listnaté druhy.
Podrobný popis naleznete zde.
3.1.2 Jehličnaté lesy
Vegetační forma složená převážně ze stromů, včetně keřů, kde převládají jehličnaté druhy.
Podrobný popis naleznete zde.
3.1.3 Smíšené lesy
Vegetační forma složená převážně ze stromů, včetně keřů, kde nepřevládají ani listnaté, ani jehličnaté druhy.
Podrobný popis naleznete zde.
3.2 Plochy s křovinnou a travnatou vegetací
3.2.1 Přírodní pastviny
Louky pod žádným nebo malým vlivem člověka. Louky s nízkou výnosností. Často se nachází v oblastech s nerovným terénem, strmými svahy, často včetně skalnatých oblastí nebo jiných polo-přírodních oblastí.
Podrobný popis naleznete zde.
3.2.2 Slatiny a vřesoviště, křovinaté formace
Území pokryté nízkou vegetací, v níž dominují keře, křoviny, zakrslé keře (vřes atd.) A byliny, které tvoří vrcholnou fázi vývoje.
Podrobný popis naleznete zde.
3.2.3 Sklerofylní vegetace
Hustá sklerofylní vegetace ve vrcholném stadiu vývoje, včetně makchie a garrigue.
Podrobný popis naleznete zde.
3.2.4 Přechodová stadia lesa a křoviny
Přechodná hustá a bylinná vegetace s nahodile rozptýlenými stromy. Může představovat degradaci lesů, regeneraci lesů nebo přirozenou vývoj.
Podrobný popis naleznete zde.
3.3 Otevřené plochy s malým zastoupením vegetace nebo bez vegetace
3.3.1 Pláže, duny, písky
Přírodní plochy písku, oblázků nebo štěrku bez vegetace na pobřeží nebo i ve vnitrozemí, jako jsou pláže, duny, štěrkové podloží, včetně koryt řek s přívalovým režimem. Vegetace pokrývá maximálně 10% povrchu.
Podrobný popis naleznete zde.
3.3.2 Holé skály
Sutě, útesy, skalní výchozy, včetně oblastí s aktivní erozí skal a útesů nad hladinou podzemní vody, vnitrozemské solné pláně.
Podrobný popis naleznete zde.
3.3.3 Oblasti s řídkou vegetací
Oblasti s řídkou vegetací pokrývající 10–50% povrchu. Zahrnuje step, tundru, lišejníky, badlands, krasové oblasti a oblastí s rozptýlenou vysokohorskou vegetací.
Podrobný popis naleznete zde.
3.3.4 Vypálené oblasti
3.3.5 Ledovce a věčný sníh
4. Humidní území
4.1 Vnitrozemská humidní území
4.1.1 Vnitrozemské bažiny
Nízko položená oblast, která je obvykle v zimě zatopená a po celý rok je půda v ní více či méně nasycená sladkou vodou.
Podrobný popis naleznete zde.
4.1.2 Rašeliniště
Mokřady s nashromážděného značného množství rozloženého mechu (většinou Rašeliník) a jiných rostlinných látek. Přírodní i těžená rašeliniště.
Podrobný popis naleznete zde.
4.2 Přímořská humidní území
4.2.1 Přímořské bažiny
Vegetační nízko položené oblasti v pobřežní zóně nad hranicí přílivu a odlivu, které jsou náchylné k zaplavování mořskou vodou. Často jsou vyplňování pobřežními bahenními a pískovými sedimenty, a postupně osídlovány halofilními rostlinami.
Podrobný popis naleznete zde.
4.2.2 Slané bažiny
Solné pánve na těžbu soli ze slané vody odpařováním, aktivní nebo opuštěné. Úseky solné bažiny využívané k výrobě soli, které jsou jasně rozeznatelné od zbytku močálu díky systému pracel a násypů.
Podrobný popis naleznete zde.
4.2.3 Příbřežní zóny
Pobřežní zóna pod přílivovým vlivem, mezi otevřeným mořem a pevninou, která je pravidelně dvakrát denně zaplavována mořskou vodou v cca 12 hodinovém cyklu. Oblast mezi průměrnou nejnižší a nejvyšší hladinou mořské vody při odlivu a přílivu. Většinou jsou to plochy bahna, písku nebo skály, bez vegetace, ležící mezi úrovněmi vysoké a nízké hladiny vody.
Podrobný popis naleznete zde.
5. Vodní plochy
5.1 Pevninské vody
5.1.1 Vodní toky a cesty
Přírodní nebo umělé vodní toky sloužící jako odvodňovací kanály. Zahrnujei umělé kanály. Minimální šířka pro zahrnutí: 100 m.
Podrobný popis naleznete zde.
5.1.2 Vodní plochy
Přírodní nebo umělé vodní útvary s přítomností stojaté vodní plochy po většinu roku.
Podrobný popis naleznete zde.
5.2 Mořské vody
5.2.1 Laguny
Úseky slané nebo poloslané vody v pobřežních oblastech, které jsou od moře odděleny suchozemským jazykem nebo jinou podobnou topografií. Tyto vodní útvary lze připojit k moři v omezených bodech, a to buď trvale, nebo pouze po část roku.
Podrobný popis naleznete zde.
5.2.2 Ústí řek
Ústí řeky pod vlivem přílivu a odlivu, ve kterém příliv přichází a odchází.
Podrobný popis naleznete zde.
