Záběr půdy souvislou městskou strukturou (CLC 111) z mimoměstské půdy.

Zabírání půdy nespojitou městskou strukturou (CLC 112) z neměstské půdy.

Zabírání mimoměstské půdy novými průmyslovými a obchodními oblastmi.

Zabírání mimoměstské půdy novými dopravními sítěmi (pozn. lineární útvary užší než 100 m CLC nesleduje).

Rozvoj přístavů na mimoměstském území a moři.

Rozvoj letišť na mimoměstském území a moři.

Zabírání mimoměstské půdy doly a lomy.

Zabírání mimoměstské půdy skládkami odpadu.

Zabírání mimoměstské půdy skládkami odpadu.

Rozšíření stavenišť během na mimoměstských pozemkách (pozn zahrnuje především výstavbu průmyslových oblastí a infrastruktury).

Přeměna z rozvinutých i mimoměstských
pozemky pro sportovní a rekreační zařízení.

Přeměna z obhospodařované půdy na travní porosty a pastviny.

Přeměny velkých pozemků obhospodařované půdy na travní porosty.

Přeměna z obdělávané půdy na komplexní způsoby pěstování (s travními porosty) a ze smíšených zemědělských pozemků na velké plochy pastvin.

Přeměny mezi zavlažovaným a nezavlažovaným zemědělstvím.

Rozšíření trvalého zavlažování na orné půdě.

Ostatní přeměny mezi ornou půdou a zavlažovanými plochami.

Přeměny mezi vinicemi, sady nebo olivovými háji

Přeměna z olivových hájů do vinic a sadů

Přeměna z vinic a sadů na olivové háje.

Jiné přeměny mezi vinicemi a sady.

Přeměna z vinic, ovocných sadů a olivových hájů na zavlažovanou nebo nezavlažovanou ornou půdu.

Přeměna z trvalých kultur na orné pole s trvalým zavlažováním a rýžová pole.

Přeměna z vinic a sadů na nezavlažovanou ornou půdu a sdružení jednoletých a trvalých kultur k jednotné orné půdě.

Přeměna z olivových hájů na nezavlažovanou ornou půdu vč. přeměny a sdružení ročních a trvalých kultur, plodin a pastvin.

Přeměna vinic a sadů na spolky jednoletých a trvalých kultur, plodin a pastvin.

Výsadba vinic, sadů a olivových hájů na orné půdě.

Plantáž vinice, sady na orné půdě.

Plantáž olivových hájů na orné půdě.

Přeměna od jednotné orné půdy po sdružení trvalých kultur a jednoletých kultur.

Přeměna z pastviny na ornou půdu a trvalé kultury

Přeměna z pastvin až po půdy trvalého zavlažování.

Přeměna pastvin na nezavlažovanou půdu nebo jednoleté a trvalé kultury.

Přechod z komplexních způsobů obdělávání včetně pastvin na ornou půdu a trvalé kultury a přeměna jednotné pastviny na komplexní kultivační vzory.

Přeměna obdělávané půdy a otevřených pastvin na agrolesnické systémy.

Tato třída krajinného pokryvu se používá pouze tehdy, jsou-li zjištěny změny z matice krajinného pokryvu Corine kombinující klasifikaci úrovně 2 pro počáteční rok a úrovně 3 pro poslední rok. Zemědělské mozaikové třídy jsou seskupeny pouze v kl. 24, není možné rozlišovat procesy podle typu spotřebované půdy. Zahrnuje zejména podtřídu lcf523, Přeměny z mozaiky zemědělství-příroda na kontinuální zemědělství, v tomto případě neizolovanou.

Zahrnuje přeměnu zemědělsko-přírodních mozaik na ornou půdu (viz lcf48)

Zahrnuje přeměnu zemědělsko-přírodních mozaik na ornou půdu (viz lcf48)

Odlesňování za účelem zemědělství včetně přeměny nízkého porostu v lese.

Odlesňování, včetně zemědělské přeměny přechodných lesních keřů, pro pěstování jednoletých a trvalých kultur.

Přeměna z jednotného lesa na komplexní kultivační vzory, mozaikovou zemědělskou krajinu a agrolesnictví. Vzhledem k možným nejistotám při sledování rozšíření pastviny vs. nedávné kácení, je zde zaznamenán přechod z lesů na pastviny.

Přeměna z polopřírodních ploch na zemědělství.

Přeměna ze polopřírodní půdy na jednoleté plodiny a trvalé kultury.

Přeměna z polopřírodní půdy na pastviny a smíšené zemědělství s pastvinami.

Přeměna z polopřírodní půdy na zemědělství

Přeměna mokřadů na jakýkoli typ zemědělské půdy

Přeměna městské půdy na jakýkoli typ zemědělské půdy.

Tvorba lesů včetně nízkého porostu v lese ze všech druhů zemědělství CLC. Zrušení zemědělství s tvorbou zalesněných ploch je širší pojem než opouštění zemědělské půdy s tvorbou zalesněných ploch, které je spíše výsledkem úpadku zemědělství než programů zalesňování. K identifikaci procesu opouštění zemědělské výroby jsou nezbytné další informace (typ zemědělství, typ krajiny, socioekonomické statistiky…).

Opouštění zemědělské půdy ve prospěch přírodních nebo polopřírodních ploch (kromě lesů a přechodných stádií lesa), pokud se jedná o možný přechod. Některé zvláštní případy jsou předběžně zaznamenány jako lcf99 další změny a neznámé změny.

Přeměna z nízkého porostu v lese na listnatý, jehličnatý nebo smíšený les, který probíhá, když lze keře detekovat jako stromy.

Tvorba lesů a zalesňování na všech dříve nezemědělských plochách, kde lze identifikovat nové lesy. Rozšíření nízkého porostu v lese nad nezemědělskou půdou se vykazuje jako zalesňování. Přeměna z nízkých porostů v lese na listnaté, jehličnaté nebo smíšené lesy není tvorbou lesa, a proto je registrována samostatně (lcf71).

Přeměna mezi listnatými, jehličnatými a/nebo smíšenými lesy (CLC311, 312 a 313).

Přeměna z listnatého, jehličnatého a/nebo smíšeného lesa na otevřenou polopřirozenou a přírodní plochu, která vznikla pravděpodobně z kácení. Hlavní přechod je směrem k CLC324 (nízký porost v lese), i když mohou být detekovány i některé jiné typy. Vzhledem k nejistotě jsou všechny prozatímně považovány za přechodné stavy lesů.

Rozšiřování vodních ploch v důsledku vytváření přehrad a nádrží.

Důsledky hospodaření s vodním zdrojem na vodní ploše nádrží.

Přírodní a polopřírodní změny krajiného povrchu v důsledku přírodních faktorů

Přirozená kolonizace půdy dříve využívané lidskou činností. Všimněte si, že rozšíření CLC324 je považováno za výsledek opouštění zemědělské půdy nebo přímého zalesňování.

Rotace mezi suchým polopřirozeným a přirozeným typem krajinného pokryvu CLC (kromě lesních a přechodných lesních keřů).

Rozšíření vodních toků vyplývá z přirozené eroze i umělých zásahů. Vzhledem k velmi neúplné detekci řek pomocí CLC musí být položka toku lcf913 používána velmi opatrně.

Požáry lesů a křovin. Vzhledem ke krátkému cyklu obnovy vegetace po požáru nelze spálené oblasti (které jsou dobře identifikovány na satelitních snímcích) srovnávat v intervalu 10 let, s výjimkou velmi agregovaných statistik.

Přeměna všech typů krajinného pokryvu na přílivové plochy, ústí řek nebo moře a oceán. Úroveň přílivu a odlivu při pořizování satelitního snímku fotointerpretům není známa, proto je třeba pobřežní erozní proudění využívat velmi opatrně.

Snížení trvalé sněhové pokrývky a ledovců v důsledku klimatických změn na polopřírodní a přírodní krajinný pokryv, zejména na holé skály, oblasti s řídkou vegetací a vodní systémy.

V této kategorii jsou zaznamenány změny krajinného pokryvu, které jsou vzácné nebo spíše nepravděpodobné.